Kolik energie nás stojí věci, které nechceme řešit?

Každou chvíli máme před sebou něco, co si od nás žádá řešení. Víme to. Připomínáme si to, a občas nás to nenechá ani spát.

Někdy je to nepříjemný rozhovor, jindy pracovní záležitost. Pak třeba rozhodnutí, které znamená změnu, a nebo prostě něco, co se nám nechce udělat, i když víme, že se tomu nevyhneme.

A tak čekáme na ideální chvíli. Až si budeme jistější, až se změní okolnosti.

No, a pak jsou tu naše myšlenky, které vidí jen tu nejhorší variantu výsledku. A také emoce: bojíme se konfliktu, nebo že uděláme chybu.

Celé se to na nás valí, a nám ubývá odvaha, záměr a energie. 

Co s tím? Jak získat zpět energii?

A je odkládání řešení problémů ta nejlepší strategie?

K tomuto zamyšlení mě přivedla karta Velekněze.

Kolik energie nás stojí věci, které nechceme řešit? - odkládání řešení problémů

Možná ho znáte jako toho moudrého, co duchovně vede, ale smysl celé věci odhaluje dávno po tom, co situace proběhla.

Ale Velekněze ve výkladech vnímáme jako symbol stoického přístupu. Člověka, který si zachovává chladnou hlavu a nenechá se strhnout emocemi.

Protože ne každá situace potřebuje hned velká rozhodnutí, gesta nebo boj.

Ale to odkládání řešení problémů z nás až neskutečně vysává energii.

Někdy stačí zjistit víc informací. Pomůže, když si ujasníme, co chceme… prostě použijeme svůj rozum. 

Někdy ale je to přes všechny ty myšlenky a emoce těžké. A Velekněz neznamená, že všechno musíme zvládnout sami. Naopak jeho poselství spočívá i v tom, že požádat o radu není slabost, ale projev skutečné moudrosti.

Možná právě v tom spočívá skutečná moudrost. Vědět, kdy jednat, kdy se zastavit a kdy si říct o pomoc. Protože nevyřešené věci nám berou energii… správný přístup nám ji může vrátit.